12. GIS a DPZ


GIS

Geografický informační systém (GIS) je organizovaný souhrn počítačové techniky, programového vybavení, geografických dat a zaměstnanců navržený tak, aby mohl efektivně získávat, ukládat, aktualizovat, analyzovat, přenášet a zobrazovat všechny druhy geograficky vztažených informací..

Geografické informační systémy (GIS) jsou nástroje, umožňující zpracování prostorově orientovaných dat. Obecně řečeno jde o digitální zpracování map a informací vztahujících se k mapovaným prvkům. Obsahem je prostorová informace (vrstva) a tabulka. GIS je prostředek integrující prostorově definované údaje v databázi s grafickou - mapovou informací. Údaje uložené v databázi, jako jsou demografická data, údaje o morbiditě a mortalitě, naměřené hodnoty znečištění, radiace apod., jsou svázány s jednotlivými body či objekty grafické informace v geografické databázi, např. se zobrazením obcí a jejich částí, vodotečí, komunikací, měřících bodů aj., a dostávají se tak do vzájemného prostorového vztahu. Jelikož údaje shromážděné v databázi mohou být tematicky různé, v různých časových rovinách apod., umožňuje GIS nejen rychlé interaktivní "vyzvedávání" informací na různé aktuální téma, ale i složitější analýzu vztahů typu prostorové korelace, časoprostorových trendů apod. GIS lze aplikovat při řešení každého problému, kde jsou textové nebo číselné informace vázány na určitý bod v ploše (mapě).

Cíl vytvoření GIS lze shrnout do několika bodů:

  • zkvalitnění, zrychlení a usnadnění rozhodovacích a řídících procesů v zájmovém území,
  • zefektivnění práce při manipulaci a úkonech s prostorovými daty,
  • poskytování podkladů pro správní řízení,
  • modelování dějů a jevů v zemí,
  • prezentace a výsledků operací s prostorovými daty,
  • poskytování podkladů pro koncepční činnost a plánování rozvojových záměrů.

Datová struktura GIS:

  • prostorová rastrová data (např. ortofotomapy, katastrální rastrové mapy, skenovaná data),
  • prostorová vektorová data (např. územní plán, inženýrské sítě, generely, pasporty),
  • digitální model terénu (např. výškopis ve formě vrstevnic, profily, 3D modely, průlety),
  • atributová data (databáze, popisy prvků, dokumenty).

Praktické užití GIS je velmi různorodé:

  • státní správa a samospráva (evidence majetku, parcel, nemovitostí),
  • plánování dopravy (sledování pohybu vozidel, jízdní řády),
  • správa inženýrských sítí (technické sítě, energetika, evidence majetku),
  • kartografie (digitální zpracování map),
  • marketingové analýzy (např. analýzy trhu),
  • urbanismus (např. tvorba územního plánu, strategického plánu),
  • ekologie (vývoj krajiny, odpady),
  • zemědělství, lesnictví (půda, hospodaření),
  • modelování jevů dynamických v území (např. hydrologické, rizikovost liniových staveb),
  • integrovaný záchranný systém (hasiči, záchranná služba, policie),
  • armáda (modelování činnosti vojsk, pohybu objektů).

Pro funkčnost systému je důležité zabezpečit dostatečné množství kvalitních dat, zajistit jejich správu a následnou aktualizaci.

Státní správou je velmi často využíván software firmy ESRI. Webové stránky bohužel jen v angličtině lze prohlížet na: www.esri.cz


Dálkový průzkum Země

Dálkový průzkum Země (DPZ) je jednou z geoinformačních technologií. V současné době dochází k velkému nárůstu využití materiálů DPZ ve všech odvětvích, zejména geografie. Data dálkového průzkumu Země (letecké a družicové snímky) tvoří velkou část vstupních dat do geografických informačních systémů (GIS). Metody DPZ jsou široce využívány např. v geografickém výzkumu a krajinné ekologii, protože terénní průzkum rozsáhlých oblastí je finančně a časově velmi náročný. Data DPZ mají význam zejména pro oblasti menších měřítek. Používají se pro podrobná mapování, např. k aktualizaci topografických map.

Data DPZ umožňují:

  • komplexní pohled na studované území,
  • kombinaci s dalšími vrstvami prostřednictvím GIS,
  • sledovat dynamiku vývoje krajiny,
  • zobrazovat objekty v různých částech elektromagnetického spektra,
  • automaticky zvýraznit hledaný jev.

Získané snímky obsahují:

  • informace topologické - údaje o poloze zobrazených objektů, jejich tvaru, velikosti, vzájemné vzdálenosti.
  • informace tematické - druh vegetace, typ reliéfu, struktura osídlení atd.

Zpracováním snímků se zabývají dvě disciplíny. Fotogrammetrie se věnuje měřičským a geometrickým vlastnostem snímků. Využívá je pro konstrukci např. přesných topografických map. Fotointerpretace, která se zabývá vyhodnocováním obsahu snímku.

Obrazová data lze prohlížet na internetu. Pro detailní mapování lze použít letecké snímky. Největším archivem leteckých měřických snímků v České republice disponuje Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce. Leteckými snímky disponuje také Český úřad zeměměřičský a katastrální a v neposlední řadě brněnská firma Geodis.


*** NAHORU ***