Hrušovansko je krajinou jihomoravského pohraničí, jedná se o úrodnou, mírně zvlněnou nivu řek Dyje a Jevišovky v Dyjskosvrateckém úvalu, u hranic s Rakouskem. Typické jsou v této krajině rozsáhlé lány polí, vinohrady a nízká lesnatost. Kraj byl historicky osídlen z velké části německými obyvateli a stal se za druhé světové války součástí německé říše. Po poválečném odsunu Němců oblast postupně získala nové obyvatele z různých částí Československa, vztah lidí a krajiny byl tedy významně narušen a prakticky dodnes se znovu formuje.
Hodnota č. 1 Třešňová alej
Třešňová alej vedoucí od obce směrem k vlakovému nádraží již neexistuje, ve vzpomínkách rezidentů má však významnou pozici – v době poválečného dosídlování přijížděly celé rodiny žít do neznámé obce vlakem, pocity nejistoty pomohla rozptýlit právě tato rozkvetlá třešňová alej vítající příchozí od nádraží. V krajině kolem Božic bylo více alejí, postupně však zanikly. Díky současným aktivitám obyvatel a vedení obce jsou zakládány nové aleje, např. podél silnice ke Kolonii či tzv. Alej života u kapličky v Zámlýní.
Výstupy
Hodnota č. 2 Řeka Jevišovka
Řeka Jevišovka je v suché teplé jihomoravské obci zdrojem vláhy pro zemědělství, kolem ní se tedy soustředil život pracovní, sloužila ale také jako místo setkávání. V řece se vyskytovali raci a škeble, tvořící zpestření jídelníčku místních obyvatel. Před regulací toku se řeka několikrát stala i zdrojem nesnází – při povodních.
Výstupy
Hodnota č. 3 Rybníky a studánka na Příčním potoce
Příční potok pramení v obci Božice a na jejím katastru se vlévá do řeky Jevišovky, na tomto poměrně krátkém toku se však nachází několik rybníků s mokřady, studánka a přírodní lokality s výskytem vzácných druhů rostlin i živočichů. Nejvýznamnější lokality jsou zákonem chráněny (PP Protržený rybník, PP Horní Karlov, PR Karlov). První z rybníků na toku sloužil původně jako závlahová nádrž, ale byl využíván také jako místo setkávání a pobytu v krajině. V současnosti jsou zde organizovány kulturně-sportovní akce (rybářské soutěže, sportovní rybolov, cyklovýlety…). U rybníka Prostřední Karlov (katastr Šanov) je významným místem Hraběcí studánka, u níž se každoročně setkávají občané obou obcí a pořádají kulturní akce. Územím také vede od roku 2008 naučná stezka „Údolím lásky“.
Výstupy
Hodnota č. 4 Bývalé sady a vinohrady na katastru obce
Typickým prvkem dřívější krajiny byly kromě drobných vinic také menší ovocné sady a jednotlivé ovocné stromy podél cest, v mezích či u obydlí. Jejich postupný zánik byl způsoben nejen socialistickou kolektivizací a vznikem velkých lánů orné půdy, ale také odchodem původního obyvatelstva, které bylo nahrazováno pomalu a jen zčásti, navíc ne všichni novousedlíci měli vztah k půdě a zemědělství. Sousta drobných sadů a vinohradů tedy nebylo zlikvidováno, ale přesto zpustly a zarostly. Některé z nynějších lesíků jsou právě bývalé sady a vinice, například akátový lesík po pravé straně silnice vedoucí ke Kolonii.
Výstupy
Hodnota č. 5 Božický mokřad a lesopark
Ceněnou lokalitou je poměrně nedávno (v 90. letech 20. století) vybudovaný lesopark a navazující mokřad (vyhlášený přírodní památkou – PP Božický mokřad). Dříve v této lokalitě bývaly zamokřené, později odvodněné louky, avšak s mizivým hospodářským využitím, po vybudování vodní nádrže a přilehlých mokřadů tak lokality získala konečně využití (přírodní i rekreační). Na mokřad přímo navazuje lesopark a tento celek poskytuje obyvatelům Božic nejbližší možnost pobytu v přírodě, jelikož bezprostředně navazuje na intravilán, a je tedy občany nejčastěji využíván.
Výstupy
