5.

Metodologie procesu posuzování vlivů na životní prostředí

Při posuzování vlivů na životní prostředí se používají různé metody, což je dáno šíří záběru a rozličností jednotlivých oblastí, které posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuje.

Vyplývá to také ze skutečnosti, že při posuzování některých složek životního prostředí se pracuje se zcela konkrétními čísly a limity, což umožňuje jednoznačné vyhodnocení vlivů (například znečištění ovzduší, vod, zábor půdy, nebo hlukové zatížení území) a u některých složek životního prostředí je hodnocení závislé na odborném odhadu a zkušenostech posuzovatele, protože limity jsou dány pouze orientačně nebo nejsou stanoveny vůbec – např. vlivy na ekosystémy a jednotlivé druhy fauny a flóry či vlivy na krajinu.

Obecně je možné konstatovat, že základní metodologie při posuzování vlivů na životní prostředí, obsahuje tyto kroky:

Popis záměru

• Nejedná se o formální kapitolu, ale naopak o kapitolu velmi důležitou; aby bylo možné všechny vlivy záměru, nebo činnosti identifikovat a následně popsat a vyhodnotit, je nutné znát detailní popis záměru či činnosti a samozřejmostí jsou také grafické části popisu – výkresy, grafy, vizualizace.

Popis území

• Další důležitou částí posuzování je důkladný popis území dotčeného záměrem všech jeho složek a zastoupených institutů ochrany (nejen dle ZOPK, ale také např. ochranná pásma vodních zdrojů, chráněná ložisková území a dobývací prostory, památkové zóny ad.), ale také dotčených obcí, včetně demografické charakteristiky a specifikace rozvojových ploch.

Vyhodnocení stavu území (dle složek ŽP)

• Následuje vyhodnocení kvality dotčeného území, aby bylo možné vlivy záměru objektivně vyhodnotit (jinak budou působit např. vlivy dopravní stavby v přírodním prostředí lesa a jinak v antropogenně zatíženém území příměstské krajiny).

Identifikace a popis vlivů záměru

• velmi důležitá část posuzování vlivů, při které je důležité identifikovat všechny potenciální vlivy záměru na území,
• jedná se o část posuzování (spolu s vyhodnocením), u které se nejvíce uplatní zkušenost autorizované osoby s posuzováním konkrétních záměrů v konkrétním typu území (nezkušeného zpracovatele nemusí některé vlivy vůbec napadnout),
• identifikované vlivy se kategorizují (např. přímé, nepřímé; krátkodobé, dlouhodobé ad.),
• cílem tohoto kroku je maximalizace precizní identifikace všech potenciálních vlivů (impaktů) na životní prostředí a veřejné zdraví.

Vyhodnocení vlivů záměru na území, včetně kumulací a synergií

• tvoří meritorní část posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, v rámci které jsou jednotlivé identifikované a pospané vlivy vyhodnocovány, nejčastěji podle velikosti a významnosti jejich projevu. Používá se k tomu slovní hodnocení nebo číselné hodnoty a klíčové je zjištění významných negativních vlivů na životní prostředí. Pokud jsou významné negativní vlivy na životní prostředí identifikovány, není možné záměr povolit
• specifickou a neopomenutelnou částí vyhodnocení je tzv. hodnocení kumulativních a synergických vlivů, které je často sledováno a připomínkováno nevládními organizacemi.
  • Kumulativní vlivy: společné působení stejného vlivu z více zdrojů (například: hluk – ze silnice a blízké dálnice, zábor půdy – výstavbou průmyslové zóny a nové dálnice),
  • Synergické vlivy: společné působení různých vlivů.

Návrh opatření a doporučení

• výsledkem procesu posuzování vlivů na životní prostředí je kromě „rozhodnutí“ o tom, zda je možné záměr doporučit k realizaci (souhlasné/nesouhlasné stanovisko), také návrh podmínek a opatření pro případ souhlasného stanoviska. Zpravidla se jedná o soubor podmínek a opatření pro další projektovou přípravu, ale také pro období realizace, provozu a pro případné ukončení provozu záměru.
• po “Infringementové novele” jsou autorizované osoby vedeny ministerstvem životního prostředí k tomu, aby zmírňující podmínky a opatření byly zcela konkrétní, adresné a aby také naopak neobsahovaly požadavky plynoucí primárně z legislativy, případně z jiných rozhodnutí a dokumentů.

V rámci těchto kroků se pak uplatňují konkrétní metodické postupy, zejména screeening, scoping, multikriteriální analýza se stanovením kritérií a vah a dále také modelování potenciálního impaktu.

Screening a scoping

Pro screening je charakteristický popis a zjištění co nejvíce informací o území, které by mohlo být potenciálně ovlivněno konkrétním záměrem nebo koncepcí.

U scopingu se pak na základě všech informací zjištěných v předchozím kroku, nastavuje co nejpřesněji rozsah a obsah dokumentace EIA (meritum vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a jejich vzájemné působení).

Multikriteriální analýza

Pro multikriteriální analýzu je typické, že se podle jednotlivých oblastí nebo složek životního prostředí definují konkrétní kritéria (např. zábor půdy, dotčení tříd ochrany půdy, zábor lesa dle kategorií, dle rozsahu, dotčení zvláště chráněných území, ad.) a následně se k nim stanoví váhy (míry významu). Například platí, že dotčení národní přírodní rezervace má větší váhu, (míru významu ovlivnění) než zábor půd v I. třídě ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF).

Následně se záměr podle jednotlivých kritérií se zohledněním vah vyhodnotí (hodnoty vah se sčítají) a v případě variantního řešení se porovná výsledná hodnota jednotlivých variant a určí se jejich pořadí.

Specifickou stránkou je samotné vyhodnocení multikriteriální analýzy, které může mít ve většině případů číselný charakter a bude tak umožňovat numerické hodnocení včetně statistických analýz, ale je možné také pouze slovní hodnocení, jehož relevanci potvrzuje i judikatura českých soudů.

Podstatné je to, aby hodnocení bylo provedeno v celém rozsahu, který požaduje ZEIA.

Modelování potenciálního impaktu

Nezastupitelnou oblastí posuzování vlivů na životní prostředí je modelování rozsahu potenciálních vlivů a jejich možných důsledků u vybraných složek životního prostředí. Typicky u znečištění ovzduší (model emisí a následně imisního příspěvku do ovzduší), model hlukového zatížení území, ale v konkrétních případech také například hydrologický model ovlivnění území rozlivem vod při povodních nebo při hodnocení vizuálního ovlivnění krajiny.