6.
Etapizace procesu SEA
Obsahem procesu SEA (Strategic Environmental Assessment) je posuzování vlivů koncepcí předkládaných orgány veřejné správy na životní prostředí a veřejné zdraví, procedura strategického posouzení je upravena samostatně v Díle 3 zákona ZEIA.
Podstata procesu SEA
Předmětem strategického posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) jsou podle zákona (§ 10a odstavec 1 písmeno a-b ZEIA) vždy:
- koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů posuzovaných v procesu EIA, zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody (např. Státní energetická koncepce a Územní energetické koncepce, Politika územního rozvoje a Zásady územního rozvoje, Plán odpadového hospodářství ČR a krajů, Strategie regionálního rozvoje, Plán rozvoje kraje).
- koncepce, u kterých podle stanoviska orgánu ochrany přírody nelze vyloučit významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality (EVL) nebo ptačí oblasti (PO) podle zákona o ochraně přírody a krajiny (indikace posuzování v souvislosti s potenciálním vlivem na soustavu NATURA 2000) – může se týkat např. územního plánu, programu rozvoje obce, nebo koncepce rozvoje dopravy).
Koncepce stanovující využití území místního významu tvořené územním obvodem jedné nebo několika obcí se posuzují až na základě rozhodnutí ve zjišťovacím řízení (viz dále) – jedná se o obdobné případy jako předchozí odstavec bod druhý bez indikace vlivu na EVL a PO. Stejný postup (rozhodnutí o dalším posouzení až na základě zjišťovacího řízení) vyžadují i změny všech výše uvedených koncepcí.
Z posuzování jsou vyloučeny (§ 10a odst. 4):
- koncepce zpracovávané pouze pro účely obrany státu,
- koncepce zpracovávané pro případ mimořádných událostí, při kterých dochází k závažnému a bezprostřednímu ohrožení životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob,
- finanční a rozpočtové koncepce.
Strategické posouzení dle § 10b ZEIA zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění.
Posuzování koncepce vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době podání oznámení o zpracování koncepce, s přihlédnutím ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě jejichž provedení je zamýšleno (zohlednění tzv. synergických a kumulativních vlivů). Toto komplexní posouzení je velmi přínosné a to zejména s ohledem na charakter územních koncepcí (územně plánovací dokumentace a Politika územního rozvoje), které umožňují vyhodnocení vlivů v kontextu celého dotčeného území (obec, kraj, stát) a v jejich vzájemných souvislostech. Z posouzení koncepce tak v případě zjištěných významně negativních kumulativních/synergických vlivů, může vyplynout změna původní strategie (některé plochy mohou být např. zredukovány či navrženy v jiné lokalitě). U posuzování EIA jsou takové možnosti značně omezeny.
Při posuzování koncepce se navrhují a posuzují opatření k předcházení nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví provedením koncepce (tzv. mitigační opatření), včetně vyhodnocení předpokládané účinnosti navrhovaných opatření (ve formě tzv. post-projektové analýzy – viz samostatná kapitola). Je-li koncepce řešena ve variantách, je nutné posuzování podle tohoto zákona provést pro všechny varianty.
Etapizace (§ 10c-10h ZEIA)
Oznámení koncepce (§ 10 c)16
Předkladatel, kterým je zpravidla orgán státní správy či samosprávy, podává oznámení koncepce příslušnému úřadu (Ministerstvu životního prostředí či kompetentnímu odboru Krajského úřadu). Příslušný úřad po vyhodnocení splnění náležitostí oznámení koncepce tento dokument zveřejní včetně informace o možnosti zapojení veřejnosti17 a zašle jej k vyjádření dotčeným orgánům, krajům a obcím.
Zjišťovací řízení (§ 10d)18
Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (scoping). U vybraných koncepcí (specifikace viz výše) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda provádění koncepce nebo její změna může mít významný vliv na životní prostředí a zda bude posuzována podle tohoto zákona (screening).
Příslušný úřad má povinnost ukončit screening a scoping nejpozději 35 dnů ode dne zveřejnění oznámení koncepce odůvodněným písemným závěrem zjišťovacího řízení.
Průběh posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (§ 10e)19
Předkladatel koncepce zajistí vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví autorizovanou osobou (analogický krok v procesu EIA je vypracování dokumentace), informaci o tomto kroku zveřejní prostřednictvím příslušného úřadu na internetu. Předkladatel dále spolupracuje při zpracování návrhu koncepce s posuzovatelem s cílem zohlednit v koncepci posuzovatelem doporučená opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
Návrh koncepce a veřejné projednání (§ 10f)20
Předkladatel je povinen předat návrh koncepce, jehož nedílnou součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, v listinné i elektronické podobě na příslušný úřad. Příslušný úřad po vyhodnocení splnění náležitostí vyhodnocení vlivů koncepce tento dokument zveřejní včetně informace o možnosti zapojení veřejnosti21 a zašle jej k vyjádření dotčeným orgánům, krajům a obcím, případně jej vrátí k doplnění.
Kromě běžného zapojení veřejnosti (písemná vyjádření), lze o návrhu koncepce konat veřejné projednání, které zajišťuje předkladatel koncepce. Příslušný úřad však může na základě návrhu koncepce a vyjádření veřejnosti k oznámení koncepce stanovit, že od veřejného projednání upouští – důvody nejsou dále zákonem specifikovány. Z dikce § 17 ZEIA, který se však na posuzování koncepcí nevztahuje, lze nicméně dovodit, že se tak může stát v případě, pokud příslušný úřad neobdržel odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnosti k vyhodnocení vlivů.
Předkladatel následně upraví návrh koncepce dle vyjádření dotčených subjektů a veřejnosti a uvede způsob vypořádání vyjádření.
Stanovisko k návrhu koncepce (§ 10g)
Příslušný úřad vydá na základě upraveného návrhu koncepce ve lhůtě do 20 dnů ode dne obdržení stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
Stanovisko může mít dle zákona (§ 10g odst. 3):
- nesouhlasný charakter z hlediska možných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví,
- souhlasný charakter s návrhem doplnění koncepce či návrhem kompenzačních opatření a opatření ke sledování vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
Bez stanoviska ke koncepci nemůže být koncepce schválena. Závaznost stanoviska ve strategickém posouzení však není tak striktní jako v procesu EIA. Zákon připouští určitou míru odůvodněného správního uvážení. Schvalující orgán je povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci, popřípadě pokud toto stanovisko požadavky a podmínky obsahuje a do koncepce nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je schvalující orgán povinen svůj postup odůvodnit. (§ 10g odst. 4).
Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (§ 10h)
Předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané významné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené orgány a současně rozhodnout o změně koncepce (§ 10h odst. 1 ZEIA). Kontrolní roli vykonávají i dotčené orgány v rámci své působnosti.
Sumarizace a návaznost etap viz schéma 2.
V této souvislosti ještě zmiňme procedurou blízkou strategickému hodnocení, tzv. Territorial Impact Assessment (TIA), jejíž přidanou hodnotou je zohlednění geografické distribuce a účinků politik v kontextu celé Evropy. Metoda je komplementem k regionální politice EU. TIA přispívá k lepšímu chápání územních dopadů politik a podporuje lepší rozhodování založené na výběru nejlepších územích řešení pro organizaci evropského prostoru (na úrovni regionů, mikroregionů, měst a specifických oblastí). Více např. viz přednášky či webová stránka https://ec.europa.eu/.
Další kapitola 7. Etapizace procesu EIA (náležitosti oznámení, dokumentace, posudku a stanoviska) včetně nástinu navazujících řízení