8.

Post-projektová analýza a monitoring opatření

Důležitou a nedílnou součástí posuzování vlivů na ŽP je tzv. post-projektová analýza a monitoring opatření. Tato etapa začíná rok před realizací, pokračuje během realizace a dále pak po realizaci záměru a je založena na ověřování, zda se indikované vlivy projevily dle předpokladu a zda navržená opatření vedou k eliminaci či zmírnění negativních vlivů na ŽP. V případě anomálií jsou navrhována nová zmírňující (mitigační) řešení.

Monitoring (ideálně všech složek životního prostředí, alespoň však u těch potenciálně rizikových) bývá navrhován obvykle na období před výstavbou (1 rok), během výstavby a po uvedení do provozu (1-5 let).

Dobrá praxe posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuje samostatnou kapitolu obsahující postup post-projektové analýzy a monitoringu opatření již ve fázi zpracování Dokumentace EIA (uplatňováno např. na Slovensku). V rámci této kapitoly jsou definovány oblasti nebo složky životního prostředí, které je potřeba po realizaci záměru monitorovat v dlouhodobé časové řadě včetně konkretizace postupu a zdůvodnění. V navazujících stupních projektové přípravy (dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení) je dále zpracováván samostatný dokument s názvem „Projekt monitoringu ŽP“, který je pravidelně aktualizován a obsahuje konkretizaci monitorovaných složek, frekvenci opakování kontrol a použitých metod. Tento dokument bývá obvykle projednáván s orgánem ochrany přírody.

Konkrétním výstupem monitoringu navržených opatření jsou dvě skupiny rovnocenných informací:

• požadavky na okamžité úpravy nebo změny záměru, které je potřeba aplikovat ještě během realizace či těsně po zprovoznění záměru,
• poznatky vyplývající z dlouhodobých pozorování, které je možné uplatnit v rámci eliminace či zmírnění vlivu u typově podobných záměrů či lokalit.

Příklady požadavků na okamžité změny, nebo úpravy záměru:

• úprava parametrů protihlukových opatření (nejčastěji výška a materiál protihlukových stěn) na základě měření hlukové zátěže v území,
• úprava provozních parametrů záměrů, případně dosadba tzv. zelených clon (pásy zeleně) na základě měření imisního zatížení území,
• úprava parametrů protihlukových stěn, nebo velkých skleněných ploch zabraňujících kolizím s ptáky, na základě biomonitoringu,
• úprava trvalých naváděcích pásů do migračních objektů pro drobné obratlovce vyplývající z biomonitoringu,
• doplnění technických opatření (odlučovače ropných látek - ORL, dešťové usazovací nádrže DUN, retenční nádrže - RN) na základě monitoringu kvality a množství vod odváděných ze záměru.

Zkušenosti a poznatky pro přípravu jiných obdobných záměrů:

• výstupy z biomonitoringu – např. ze sledování migrací živočichů (často se ukazuje, že pro migraci stačí menší objekty, než se předpokládá; vždy ale záleží na okolí migračních objektů)
• zahrnují i všechny položky z odstavce „Požadavky na okamžité změny, nebo úpravy záměrů“

Post-projektová analýza v rámci jednotlivých složek životního prostředí – teoreticko-metodologická východiska

Ovzduší

Základní východiska

Rozsah měření a rozmístění monitorovacích bodů musí respektovat následující zásady:

Monitorování kvality ovzduší je třeba realizovat v lokalitách, ve kterých byla v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (dokumentace EIA, rozptylová studie, vyjádření) identifikována potenciální rizika ovlivnění obyvatelstva nebo cenných ekosystémů.

Při návrhu monitorovací sítě se musí vycházet z matematických modelů rozptylu znečisťujících látek. Na jejich základě je možné určit, ve kterých místech budou hodnoty znečištění ovzduší nejkritičtější a jaký podíl na znečištění ovzduší budou mít stacionární zdroje v blízkém i vzdálenějším území. Rozptylová studie tak umožní minimalizovat počet monitorovacích míst. Při těchto studiích je třeba brát v úvahu aktuální příspěvek dálkového přenosu, regionální a městské pozadí a kvantifikovat ho v příslušných studiích.

Metodika a etapy monitoringu ovzduší

S ohledem na charakter emisí z automobilové dopravy jsou pro monitoring ovzduší doporučeny tyto škodliviny: oxid dusičitý NO₂, oxidy dusíku NO_x, oxid uhelnatý CO, oxid siřičitý SO₂, tuhé částice PM₁₀, tuhé částice PM_2,5, benzén a benzo(a)pyrén.

Minimální rozsah měření je stanovený na sledování koncentrací oxidu dusičitého NO₂, oxidů dusíku NO_x, oxidu uhelnatého CO a tuhých častíc PM₁₀.

Stanovuje se délka a frekvence měření (např. plán provádět měření před výstavbou 2 x 5-ti denní měření během roku, při výstavbě 1 x 8 týdenní měření během roku a po zprovoznění dle výsledků předchozích měření).

Před výstavbou:

• Měření v trase plánované komunikace v místech budoucího možného zatíženi sídel, resp. u objektů s rizikem překročení imisních limitů;
• Měření v trase existující souběžné komunikace, na které je možno očekávat změnu intenzity silniční dopravy po uvedení dálnice do provozu.
• Význam monitorování kvality ovzduší před výstavbou spočívá v získání počátečních srovnávacích (referenčních) hodnot potřebných pro následné zdokumentování vlivů připravované komunikace na kvalitu ovzduší v lokalitě.

V průběhu výstavby:

• měření v trase výstavby komunikace, v místech, ve kterých je možné očekávat zatížení imisemi v důsledku vyšší intenzity stavebných prací (stavební dvory, výstavba mostních objektů, křižovatek apod.);
• zjištění úrovně znečištění ovzduší v důsledku stavebních prací včetně zvýšení intenzity nákladní dopravy v souvislosti se stavebnými pracemi;
• měření v trase existující souběžné komunikace v dotčených sídelních útvarech;
• zjištěni úrovně znečištěni ovzduší v důsledku stavebních prací včetně zvýšení intenzity nákladní dopravy související se stavební činností (pokud se jejich vliv reálně očekává).

V průběhu provozu:

• měření v místech kontaktu trasy zrealizované komunikace se sídelním útvarem;
• zjištění úrovně znečištění ovzduší v lokalitě po uvedení komunikace do provozu,
• měření v trase původní souběžné komunikace, resp. komunikací, zpravidla v místech identických jako v etapě před výstavbou,
• zjištění úrovně znečistění ovzduší v lokalitě od zůstatkové silniční dopravy za účelem zhodnocení vlivu nové silniční stavby na kvalitu ovzduší v sledovaném území.

Po dobu monitorování kvality ovzduší je nezbytné monitorovat i intenzitu a složení dopravy na silničních komunikacích v dotčeném území.

Návrh případných opatření

V případě zjištění překračování hygienických limitů sledovaných látek se předpokládá následující postup:

• provedení ověřovacích měření za účelem určení, zda se jedná o skutečný stav imisní situace na lokalitě, nebo zda jde jen o ojedinělou situaci,
• v případě, že výsledky měření prokážou trvalé překračování hygienických limitů imisního znečištění při jedné nebo více sledovaných látkách, zpracovat studii aktuálního imisního zatížení širšího území (podrobná rozptylová studie) a identifikovat příčiny překračování hygienických limitů.

Na základě provedené analýzy a zjištění budou navržena vhodná opatření pro nápravu stavu, jako např. opatření k celkovému snížení imisí (snížení rychlosti provozu), nebo opatření pouze na snížení prašnosti (čištění krajnic komunikací po zimní sezóně), výsadby zelených clon (pásová zeleň, dřeviny, keře).

Hluk

Základní východiska

Projekt monitoringu hluku je zpracovaný pro lokality (měřící místa), kde byly s v procesu posuzování vlivů stavby na životní prostředí (EIA, hlukové studie, stanoviska dotčených subjektů a orgánů státní správy) identifikovány potenciální rizika vlivů hluku z dopravy na životní prostředí a zdravotní stav obyvatel. Situování monitorovacích bodů v řešeném území má v jednotlivých časových obdobích poskytnout relevantní informace o míře ovlivnění hlukové situace provozem na plánované rychlostní silnici.

Metodika a etapy monitoringu hluku

Pro zajištění vzájemné srovnatelnosti výsledků monitorování hluku před výstavbou a po zahájení provozu je vhodné použít tyto postupy:

• měřící body budou situovány v chráněném venkovním prostoru staveb před fasádou s okny do vnitřních chráněných prostor stavby a budou směrována ve směru k budoucí komunikaci,
• v etapě před výstavbou je nutné věnovat maximální pozornost zdokumentování místa měření (umístění měřícího mikrofonu) z důvodu opakovatelnosti měření v etapě po uvedení do provozu; pasport každého měřícího stanoviště bude obsahovat přesný popis měřícího místa, zákres místa do mapového podkladu, fotografie měřícího místa, ostatní údaje nutné pro zajištění reprodukovatelnosti měření za stejných podmínek v následující fází monitoringu,
• v průběhu měření bude souběžně prováděno sčítání dopravy a měření rychlosti na sledované komunikaci (v etapě před výstavbou pak sčítání dopravy na stávajících komunikacích, které ovlivňují hlukovou situaci v měřícím místě),
• z měření (jeho vyhodnocení) budou vyloučeny zdroje hluku nesouvisející s měřeným hlukem (např. přelety letadel, hlasy lidí a zvířat apod.)
• měření bude prováděno přednostně v měsících duben-červen, září-říjen; z hlediska dne v týdnu pak ve dnech úterý - čtvrtek.

Před výstavbou

Měření se provádí v roce před zahájením výstavby (z důvodu zajištění max. aktuálnosti naměřených veličin) – 1 x ve všech monitorovacích bodech po dobu 24 hodin.

Měření je nutné provádět za normální situace na okolních komunikacích (vyloučení situací s uzavírkami, s objízdnými trasami apod.).

V průběhu výstavby

V průběhu výstavby se standardní monitorování hluku v monitorovacích bodech nenavrhuje. Hluková zátěž v období výstavby je z hlediska působení pouze v době provádění stavby krátkodobá a kolísavá v závislosti na jednotlivých etapách výstavby, typu prováděných prací a použitých technologiích. Jako taková může být obtěžující avšak z hlediska její krátkodobosti a dočasnosti bez prokazatelných vlivů na lidské zdraví.

V tomto období je tak prováděno pouze ambulantní měření hluku na základě případných oprávněných stížností občanu nebo požadavků místní samosprávy. Jejich rozsah, místa a způsob měření je přizpůsoben dané situaci a projednán s příslušnou Krajskou hygienickou stanicí.

Po uvedení do provozu

Měření probíhá v období uvedení komunikace do provozu (v období tzv. zkušebního provozu) – 1 x ve všech monitorovacích bodech (24h měření). V případě, že je měřením zjištěno překročení hygienických limitů hluku, je v případě potřeby provedeno následné ověřovací měření.

Při měření je nutné zajistit stejnou konfiguraci měřících míst v jednotlivých monitorovacích bodech jako při měření před výstavbou. Měření budou zahájena cca 2 měsíce po zahájení provozu na nové komunikaci, tzn. po stabilizaci intenzit dopravy.

Návrh případných opatření

V případě zjištění překračování hygienických limitů hluku je navržen následující postup:

• provedení ověřovacích měření pro zjištění zda se jedná o skutečný stav hlukové zátěže v lokalitě, nebo zda jde jen o ojedinělou hlukovou epizodu,
• v případě, že výsledky měření prokážou trvalé překračování hygienických limitů hluku, provést podrobné vyhodnocení aktuálního hlukového zatížení širšího území (podrobná hluková studie) a identifikovat příčiny překračování hygienických limitů.

Na základě provedené analýzy jsou navrhována vhodná opatření pro nápravu stavu, která budou projednaná s příslušnou Krajskou hygienickou stanicí.

Možná opatření:

• posílení rozsahu realizovaných protihlukových stěn (zvýšení, prodloužení),
• výsadba protihlukové zeleně (za předpokladu jsou-li k dispozici vhodné pozemky),
• snížení max. povolené rychlosti na příslušném úseku komunikace,
• protihluková opatření na fasádách objektů (výměna oken).

Vibrace

Základní východiska

Mechanické vibrace a otřesy, které se mohou přenášet do stavebních objektů a obytných budov (tzv. seismické zatížení) v okolí silničních komunikaci jsou způsobené:

• stavebními nebo konstrukčními aktivitami v době výstavby (trhací práce, gravitační sypání a skládání stavebního materiálu na skládku, vibrační zhutňovaní a pilotáž, beraněni apod.,
• přejezdem těžkých vozidel v době výstavby a provozu po silniční komunikaci.

Vibrace a otřesy vyvolané stavebními aktivitami a dopravou se vyskytují převážně ve frekvenčním rozsahu 10 Hz až 30 Hz (nejčastější frekvence je okolo 15 Hz).

Geologické a půdně-mechanické poměry v lokalitě mají významný vliv na velikost odezvy na buzení, které se šíří půdou do základů objektů (budov).

Vibrace se hodnotí z hlediska jejich vlivů na:

• zdraví lidí,
• budovy a stavební konstrukce v blízkosti silniční komunikace v období výstavby a provozu,
• speciální činnosti citlivé na vibrace, např. citlivé optické přístroje, resp. citlivá strojírenská výroba apod.

Metodika a etapy monitoringu vibrací

Před zahájením stavby a po ukončení stavby bude provedena pasportizace vybraných nemovitých objektů.

Seismické zatížení budov stejně jako jejich odezva jsou specifikovány ČSN 73 0040 (Zatížení stavebních objektů technickou seismicitou a jejich odezva), kterou by se mělo řídit i posouzení zatížení stavebních objektů v okolí monitorované stavby.

Cílem měření vibrací je posouzení seizmického zatížení stavebních objektů seizmicitou způsobenou současnou silniční dopravou a seizmicitou vzniklou v průběhu a po zprovoznění nové komunikace.

Zatížení stavebních objektů seizmickými účinky silniční dopravy a případným působením vibrací způsobených stavebními stroji je nutno v daném případě chápat jako veličinu, která se v určitých časových úsecích bude zásadně měnit.

Před výstavbou

Sledování vlivu stávající silniční dopravy na blízkých komunikacích (všechna
monitorovací stanoviště): 1x před výstavbou (při běžném silničním provozu), doba trvání měření cca 1 až 2 dny tak, aby byl na každém monitorovacím stanovišti registrován určitý charakteristický obraz dopravy.

V průběhu výstavby

Sledování vlivu dopravy v průběhu výstavby, vliv stavebních mechanismů a stavebních prací (všechna monitorovací stanoviště).

Po uvedení do provozu

Vliv provozu na nové komunikaci: 1 x po uvedení komunikace do provozu, v případě potřeby (na základě vyhodnocení předchozích měření) v intervalu cca 1 x za půl roku po stanovenou dobu.

Pokud dojde v období výstavby, resp. po uvedení do provozu k oprávněným stížnostem obyvatel související s ohrožením budov technickou seismicitou, jsou tyto případy řešeny individuálně (operativní monitoring).

Návrh případných opatření

V případě zjištění překračování hygienických limitů vibrací se předpokládá následující postup:

• provedení opakovaných ověřovacích měření,
• v případě, že výsledky měření prokáží trvalé překračování hygienických limitů vibrací, identifikovat příčiny překračování hygienických limitů podrobným geotechnickým posudkem.

V případě že se prokáže narušení staveb, či hygienických limitů vlivem staveništní dopravy po stávajících komunikacích, je potřeba v rámci možnosti ji přesměrovat, případně snížit maximální povolenou rychlost v kritickém úseku. Dále je v případě nutnosti potřeba zabezpečit nevyhnutelné opravy poškozených budov.

V případě že se prokáže narušení staveb či hygienických limitů vlivem samotné výstavby, je nutné přistoupit k individuálním řešením dané situace formou omezení stavebních prací, formou změny technologie výstavby v rámci realizačních a technických možností, nebo přijmout jiné opatření po dohodě s vlastníky dotknutých budov. V případě nutnosti investor zajistí nevyhnutelné opravy poškozených budov.

Voda

Základní východiska

Monitoring vod je navržen, mimo jiné, na základě závěrů procesu posuzování vlivů připravované komunikace na životní prostředí (EIA), kdy jsou identifikována potenciální rizika pro dotčené objekty povrchové a podzemní vody.

Projekt monitoringu vychází z úplných znalostí:

• hydrogeologických poměrů území,
• faktorů ovlivňujících režim podzemních vod, vztah povrchových a podzemních vod, úroveň a kolísání hladin,
• kvality podzemních a povrchových vod v zájmovém území, s přihlédnutím k požadavkům týkajícím se citlivých oblastí a jejich okolí (např. vodní nádrže, vodárenské zdroje povrchových a podzemních vod a jejich ochranná pásma),
• navrhovaného technického řešeni pozemní komunikace.

Výběr monitorovacích lokalit, sledovaných oblastí a určeni časových intervalů (frekvence) je přizpůsoben podmínkám vodního prostředí podzemních, resp. povrchových vod.

Základní údaje o množství, režimu, kvalitě a stavu povrchových vod jsou zejména:

• úroveň hladiny povrchové vody,
• průtok nebo objem povrchové vody,
• chemické a fyzikálně-chemické ukazatele,
• biologické prvky.

Základní údaje o množství, režimu a kvalitě podzemních vod jsou zejména:

• vydatnost pramene podzemní vody,
• úroveň hladiny podzemní vody,
• fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti.

Při monitoringu vody se berou na zřetel i další faktory související se stavbou ovlivňující výše uvedené základní údaje, které jsou součástí hodnocení množství, kvality, režimu a stavu povrchové a podzemní vody jako jsou:

• množství a kvalita odebrané povrchové vody a podzemní vody,
• množství a kvalita odpadní vody a vody vypouštěné do povrchové, resp. podzemní vody, srážkové vody,
• změny přítoků a odtoků, zadržování vody, přeložka nebo přesměrování časti toku,
• jiné vlivy, které mění hydrologický režim (hluboké zářezy, zatížení násypy…), hydrogeologické poměry a hydraulické vlastnosti hydrogeologického kolektoru podzemní vody,
• interakce povrchové vody, vody povrchového odtoku a podzemní vody,
• plošné znečištění, nakládání s nebezpečnými látkami apod.

Další faktory, které jsou součástí hodnoceni vlivů na kvalitu povrchové vody a podzemní vody jsou zejména údaje o:

• využívaní vod a režim jejich využívaní,
• čistění odpadních vod, znečištění a režim vypouštění odpadních vod z bodových zdrojů znečištěni,
• produkci kalů, jejich složení a o jejich zneškodňovaní,
• identifikaci zdroje látky, která způsobuje nedodržení environmentálních limitů.

Metodika a etapy monitoringu vod

Veškeré skutečnosti, týkající se pohybu hladin podzemní a povrchové vody, se budou podrobně zaznamenávat do tabulkových příloh.

Výběr analyzovaných parametrů kvality vod je zvolen s ohledem na charakter plánované stavby komunikace a navazuje na analytické postupy z podrobného geotechnického průzkumu předmětné stavby.

U vzorků vody ze všech odběrových míst je potřeba analytická stanovení:

• Základní fyzikálně-chemický rozbor (FCHR)
• Nepolární extrahovatelné látky (NEL)
• Toxické kovy - As, Cd, Hg, Pb
• PAL (anionaktivní tenzidy)
• Cl (chloridy)

Časový harmonogram monitoringu podzemních a povrchových vod pro stanovenou monitorovací síť je možné popsat následovně:

Před výstavbou

Monitoring kvality vod, resp. odběry a laboratorní analýzy realizovat 2x ročně v rámci monitorovací sítě pro podzemní vody, 2x ročně pro povrchové vody.

Monitoring kvantity (výška hladiny) je třeba realizovat 1 x měsíčně minimálně 6 měsíců před zahájením stavby.

V průběhu výstavby

Monitoring kvality i kvantity (výška hladiny) potřeba realizovat 4x ročně v plném rozsahu v rámci monitorovací sítě.

Po uvedení do provozu

Navržení rozsahu monitoringu v rámci etapy bude vycházet ze skutečností zjištěných v rámci předchozích etap monitorovacích prací. Minimálně by však mělo dojít ke zjištění kvalitativních a kvantitativních parametrů objektů v rámci monitorovací sítě v prvním roce (4x ročně s doporučením odebrat vzorky v III., V., IX., XI. měsíci) od zahájení provozu komunikace a dále pak minimálně 1× ročně po dobu tří let.

Návrh případných opatření

V případě že monitoring podzemních nebo povrchových vod ukáže vliv předmětné stavby (ať již v období výstavby nebo provozu) na kvalitu či kvantitu vod, je potřebné zvolit následující postupy:

• zpracovat speciální analýzy (podrobný monitoring oprávněným zkušebním pracovištěm/laboratoří) se zaměřením na zjištění původu znečištění, případně změny hladiny podzemních či povrchových vod,
• v případě identifikace původu znečištění, případně změny hladiny povrchových nebo podzemních vod stavbou, je potřeba zjednat nápravu (doplnit systém odvodnění komunikace o retenční nádrže) a navrátit tak režim vod v maximální míře do původního stavu,
• v případě zasažení zdroje pitné vody je na nevyhnutnou dobu potřebné zabezpečení náhradního zdroje pitné vody pro dotknuté obyvatelstvo (např. cisternami, realizací vodovodních přípojek z nezasaženého a vyhovujícího zdroje apod.).
• pokračovat v monitoringu vod v rozsahu nevyhnutném pro sledování vzniklé anomálie.

Na základě provedené analýzy a účinnosti přijatých opatření je další postup ohledně případného dotčení zdrojů pitné vody, konzultován s příslušnou Krajskou hygienickou stanicí a orgánem ochrany vod.

Půda

Základní východiska

Vzhledem k tomu, že monitoring půdy podle dosavadních výsledků obdobných monitoringů výstavby a provozu pozemních komunikací nepřináší potřebné informace, postačuje obvykle v okolí budoucí komunikace monitoring půdy zaměřený na stanovení tzv. stavu pozadí.

Jeho výsledky pak budou použité pro porovnávací analýzy v případě havárie, nebo nutnosti realizování dlouhodobějšího monitoringu půd v okolí připravované komunikace z jakýchkoliv jiných důvodů.

Monitorovací síť bývá stanovená tak, že respektuje půdní mapy území. Dále vychází z konkrétního technického řešení připravované komunikace a jejího vlivu na půdu přímo na stavbě, stejně jako vlivu na půdy blízkého okolí. Pro vlivy na půdu je rozhodující rozsah zemních prací spojených so záborem půdy, umístnění stavebních dvorů, dosah působení prachu a exhalátů a jejich koncentrace.

V zájmu účelného vynaložení finančních prostředků a efektivnosti monitoringu je monitoring navržen na základě indikátorů, tj. parametrů, které jsou pro automobilovou dopravu a její vlivy charakteristické:

• půdní reakce pH/KCL,
• kadmium,
• měď,
• olovo,
• zinek,
• NEL (nepolární extrahovatelné látky),
• PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky),
• soly rozpustné ve vodě.

Metodika a etapy monitoringu půdy

Vzorky půdy se odebírají z jedné strany budoucí komunikace, přednostně ve směru dolů po svahu v profilu kolmo na silniční těleso.

Místo odběru je potřebné zaznamenat prostřednictvím GPS, odběr se provádí z hloubky do 20 cm (u orné půdy), na trvalých trávních porostech se vzorek odebírá z vrchních 10 cm.

Smíšený odebraný vzorek zeminy je potřebné usušit a následně poslat na laboratorní rozbory.

Před výstavbou

Jedenkrát v kteroukoliv část roku těsně před výstavbou.

V průběhu výstavby

V případě havárie nebo jiných skutečností vyžadujících monitoring půdy se vzorky odeberou jednou ročně v kteroukoliv část roku.

Po uvedení do provozu

V případě havárie, při které bude zasažené území mimo zpevněných ploch samotného tělesa připravované komunikace, nebo jiných skutečností vyžadujících monitoring půdy se vzorky odeberou operativně podle potřeby, resp. ideálně hned po rozpuštění sněhu.

Návrh případných opatření

V případě havárie nebo jiného prokázání znečištění půdy v okolí komunikace je potřeba zabezpečit:

• sanaci znečištěného místa (odbagrovaní a odvoz),
• sanaci zajišťuje subjekt, který je oprávněný nakládat s daným druhem odpadu a zajistit uložení nebo čištění sanované půdy,
• rekultivaci sanovaného místa.

Geologie

Základní východiska

Umístění silniční komunikace je výrazným zásahem do rovnováhy geologického prostředí. Nejvýraznější vlivy technického díla na tuto složku životního prostředí je možné očekávat v těchto případech:

• úseky s výskytem svahových deformací,
• úseky projektované v hlubokých zářezech (hlubších jak 6 m) a vysokých násypech (vyšších jak 10 m),
• místa rozsáhlých objektů (např. mostů, křižovatek apod.).

Inženýrskogeologický průzkum zpracovaný v rámci projektové přípravy určuje prvky geologického prostředí, které je potřebné monitorovat. Na základě výsledků průzkumu se budou realizovat opatření na zabezpečení stability území, které by mohlo být ohrožené výstavbou díla. Stejně tak je potřebný monitoring, který sleduje vliv technických prací a případných stabilizačních technických opatření na stav horninového prostředí.

Metodika a etapy monitoringu horninového prostředí

Je potřebné, aby monitorování určitých jevů kontinuálně přešlo do etapy provozu silniční komunikace. Frekvence měření se přitom výrazně sníží. Monitoring má v tomto případě preventivní charakter a souvisí s bezpečností díla.

Monitoring stability svahů v násypech a zářezech se stává součástí údržby silničních komunikací, v rámci tzv. technického monitoringu. Do technického monitoringu je potřebné zařadit i sledovaní sanovaných sesuvných území, která mohou, mít vliv na bezpečnost stavby.

Před výstavbou

Analyzují se dosud realizované geotechnické průzkumy k předmětné stavbě, stanoví se potřeba monitorovacích prací před výstavbou, či doplnění základních monitorovacích objektů do již definované monitorovací sítě.

V průběhu výstavby

Dle závěru z monitoringu před výstavbou a v návaznosti na průběh stavby je potřeba realizovat měření na existujících monitorovacích objektech, v případě potřeby doplnit monitorovací vrty (i víceúčelové), měření reziduálního napětí, geofyzikální měření, průběžně doplňovat geodetické body, případně realizovat fotogrammetrické měření či osadit přístroje na zaznamenávání povrchových deformací.

Po uvedení do provozu

Podle potřeby, na základě komplexního vyhodnocení, se zabezpečí pravidelné měření na objektech monitorovací sítě a stanoví se časové intervaly jednotlivých měření.

Návrh případných opatření

V případě zjištění geologických anomálií, případně při havarijní situaci z hlediska stability předmětné stavby se předpokládá následující postup:

• provedení opakovaných ověřovacích měření,
• v případě, že výsledky měření prokážou nestabilitu geologického prostředí, či jiné nežádoucí stavy geologického podloží, bude investor nucen přijmout dodatečná opatření na zabezpečení stability stavby a bezpečnosti provozu na monitorované pozemní komunikaci,
• rozsah opatření navrhne zpracovatel monitoringu po dohodě s investorem.

Opatření mohou zahrnovat zabezpečení odvodnění sledovaného území, zabezpečení stability svahu v násypech či zářezech, případně jiných objektů stavby, sanaci sesuvů svahů a jiné.

Biota

Základní východiska

Monitoring bioty bývá prováděn pro ty lokality, kde byla v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (dokumentace EIA, stanovisko EIA) identifikována potenciální rizika z výstavby a provozu stavby na biotu.

Důležitým podkladem pro stanovení rozsahu monitoringu bioty jsou dostupné údaje o dotčeném území – biologické průzkumy, údaje o chráněných územích, o chráněných druzích flóry a fauny, údaje o segmentech územního systému ekologické stability (biokoridory, biocentra) a údaje o biotopech.

Monitoring bioty bývá orientován na zjištění a hodnocení stavu biotopů, populací zvláště chráněných a bioindikačních druhů, migrace v území a kromě sledování působení vlivů připravované komunikace na biotu, umožňuje také konkrétní návrh opatření ke zmírnění negativních vlivů dopravy na biotu dotčeného území.

Specifický přístup obecně vyžaduje monitoring vlivů na zvláště chráněná území a soustavu Natura 2000, u kterých je potřebný podrobnější monitoring předmětů ochrany.

Metodika a etapy monitoringu bioty

Sledované složky bioty podléhají významným meziročním změnám, které jsou způsobeny přirozenými populačními oscilacemi a změnami průběhu počasí. Proto budou v průběhu monitoringu prováděna fenologická pozorování.

Obecná (biotopová) část

Citlivé lokality

• sledování stavu vybraných cenných biotopů pro srovnání jejich stavu před, během a po výstavbě připravované komunikace,
• v rámci trvalého a dočasného záboru stavby bývají vymezeny tzv. citlivé lokality, jimž je třeba, zejména při realizaci, věnovat zvýšenou pozornost. Citlivé lokality jsou ekologicky cenné lokality (remízky, stromořadí, vodní toky a jejich břehy, vodní plochy a jejich břehy, mokřadní společenstva, prvky ÚSES, které budou přímo nebo nepřímo dotčena předmětnou činností, atd.), lokality s přechodným nebo trvalým výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů, s výskytem velké populace nechráněných druhů nebo jinak hodnotné části přírody. Při vymezování citlivých lokalit se vychází z aktuálního stavu dotčeného území i z informací z historických biologických průzkumů,
• v rámci monitoringu je nutné sledovat stav citlivých lokalit a navrhovat vhodná ochranná opatření a při realizaci stavby (koordinací stavebních prací a činnosti ekologické služby) zajistit, aby nedocházelo k jejich nadměrnému poškozování.

Botanická část

• podle kvality botanických společenstev v okolí stavby se z botanického hlediska monitorují buď jen invazní druhy (bývá zaznamenáván jak jejich výskyt, tak i jejich početnost - odhadem procenta pokryvnosti a zasažené plochy) nebo celá rostlinná společenstva pomocí fytocenologického snímkování,
• invazní druhy rostlin je nejvhodnější mapovat a dokumentovat na konci léta,
• monitorovány bývají plochy dočasného a trvalého záboru rok před výstavbou, po celou dobu výstavby a rok po uvedení komunikace do provozu.

Zoologická část

Hlavni cíle monitoringu:

• sledování změn struktury a distribuce živočišných populací v čase a prostoru,
• sledování reakcí a odpovědí bioindikačně významných živočišných skupin na stresory a disturbance, resp. adaptačních procesů na ně,
• vyhodnocení vlivu realizace a provozu komunikace na dotčené chráněné a citlivé druhy živočichů,
• prognózování dynamiky dalšího vývoje monitorovaných populací na základě analýzy terénních dat.

Drobní obratlovci, vyjma obojživelníků

• monitoring slouží k zjištění aktuálního výskytu živočichů v prostoru stavby a ke koordinaci stavebních prací; dále slouží k vyhodnocení vlivu realizace a provozu komunikace,
• monitoring velikosti populací (zejména u křečka polního) bývá prováděn pomocí mapování nor,
• mapování nor křečka bývá prováděno vždy na jaře (duben – květen) před zasetím a na přelomu léta a podzimu (po sklizni polních plodin); v tomto období je možné nory snadno mapovat díky nízké vegetaci; podzimní mapování je nutné provést před zoráním polí zemědělci,
• pozice nor se zaznamenává pomocí zařízení GPS s přesností min. 5 m (tj. běžná turistická navigace),
• kromě nor je vhodné v letním období sledovat také další pobytové znaky – požerky, zbytky po konzumaci potravy, sražení jedinci na okolních komunikacích, kosterní zbytky na místech, kde dravci konzumují potravu, apod.,
• výsledky ročního průzkumu bývají kromě textové zprávy zpracovány také graficky – mapou s vyznačením pobytových znaků,
• monitoring bude prováděn na vymezených lokalitách rok před výstavbou, po celou dobu výstavby a 5 let (obvyklá délka oscilačního cyklu křečka) po uvedení komunikace do provozu.

Obojživelníci a plazi

• je prováděna akustická registrace hlasových projevů obojživelníků a mapování všech vývojových stádií na vymezených lokalitách,
• monitoring je prováděn rok před výstavbou, po celou dobu výstavby a 1 rok po uvedení komunikace do provozu,
• během výstavby je v rámci staveniště ekodozorem prováděna také kontrola drobných vodních ploch vznikajících stavební činností (kaluže, zaplavené koleje) a míst křížení komunikace a vodotečí především v době jarního (březen – květen), letního (červen - srpen) a podzimního tahu (srpen – listopad) obojživelníků,
• při mapování jsou zaznamenávány informace o datu a poloze výskytu, druhu živočicha, vývojovém stádiu a jeho relativní početnosti,
• výsledky ročního průzkumu je doporučeno kromě textové zprávy zpracovávat také graficky – mapou s vyznačením nálezů a tahových cest obojživelníků.

Ornitologie

• je prováděna akustická registrace hlasových projevů ptáků, přímé pozorování jedinců a zaznamenávání hnízd a hnízdění,
• při mapování jsou zaznamenány informace o datu a poloze výskytu, druhu živočicha a jeho relativní početnosti,
• během provozu je sledována mortalita ptáků na použitých protihlukových stěnách,
• výsledky ročního průzkumu jsou kromě textové zprávy zpracovány také graficky – mapou s vyznačením nálezů
• mapování probíhá na vymezených lokalitách rok před výstavbou, po celou dobu výstavby a 1 rok po uvedení komunikace do provozu

Mapování migračních objektů

• monitoring slouží k zjištění vývoje místních populací živočichů, rychlosti jejich adaptace na nový stav krajiny po uvedení komunikace do provozu a je také ověřována funkčnost navržených opatření pro zlepšení průchodnosti komunikace.
• monitoring je prováděn na vybraných mostních objektech a migračních propustcích v celé trase; mapování je možné rozšířit o další mostní objekty, kde je zjištěna pravidelná migrace živočichů.
• monitoring je prováděn především pomocí mapování stop a stopních drah, případně je možné použít některou z následujících metod popř. jejich kombinaci:
  • Písková lože. Běžná metoda, kdy je přes celou šířku objektu instalován pruh o šířce cca 3 m vysypaný jemným kopaným pískem, který je vždy před sledováním upraven uhrabáním a uhlazením; nevýhodou jsou jisté náklady na přípravu a částečná závislost na klimatických podmínkách (pokud vlhký písek zmrzne, stopy se neotisknou),
  • Inkoustová lože. Metoda vhodná zejména pro monitoring drobných a středně velkých zvířat v menších podchodech, např. v propustcích; spočívá v tom, že zvíře musí projít přes substrát napuštěný barvivem a následně pak na okolním upraveném substrátu zanechává jasné stopy,
  • Fotopasti a kamerové systémy. Oproti předchozím metodám představují data získaná touto moderní metodou výrazný kvalitativní posun, neboť záznamy umožňují sledovat i chování a reakce zvířat v kontaktu s objektem, někdy i rozlišení jedinců, kteří objekt využívají. K dispozici je v současnosti široká škála snímacích a záznamových zařízení, které lze kombinovat podle konkrétních podmínek, požadovaných výstupů i podle finančních možností. Mělo by se jednat o doplňkovou metodu pro získání přesnějších údajů, lze je také využít v místech, kde vlivem terénu a úpravy podmostí není možné určit druh a intenzitu migrujících živočichů pomocí pobytových znaků. Ideální je jejich použití u pravidelně používaného migračního objektu, ke kterému živočichové přichází soustředěně po zřetelně vyvinutých ochozech. Na toto místě je vhodné umístit dvojici (trojici) fotopastí na jedné migrační trase pro porovnání počtu migrantů a rychlosti jejich přesunu (mimo objekt, pod objektem).

Monitoring migrace živočichů

• nepřímé vizuální sledování prostorové a časové aktivity masožravců a sudokopytníků
• sledování všech pobytových znaků živočichů – stopy, trus, optické, akustické a pachové označování teritoria, pozemní a podzemní příbytky, stopy po konzumaci potravy, vývržky...
• doplňkově mohou být použity i fotopasti pro získání přesnějších údajů nebo v místech, kde je obtížné zjistit migrační trasy jiným způsobem.
• výsledky ročního průzkumu budou kromě textové zprávy zpracovány také graficky – mapou s vyznačením migrační tras živočichů

Před výstavbou

Monitoring bývá realizován po dobu celého roku (podle potřeb jednotlivých specialistů) na stanovených monitorovacích lokalitách se zaměřením na zjištění počátečního stavu a identifikaci migrujících živočichů a jejich návyků. Cílem je zmapování výchozího stavu v území.

V průběhu výstavby

Monitoringem po dobu celého roku (podle potřeb jednotlivých specialistů) se sleduje míra ovlivnění bioty v okolí stavby spojená s návrhem případných opatření.

Po uvedení do provozu

Monitoringem bioty po uvedení komunikace do provozu, který je nutno realizovat po dobu celého roku (podle potřeb jednotlivých specialistů), se sleduje přímý vliv provozu na komunikaci mezi okolními biotopy, faunu a flóru, dále pak funkčnost migračních objektů na komunikaci resp. funkčnost přijatých opatření k snížení dopadu provozu na monitorované komunikaci na okolní biotu.

Návrh případných opatření

V případě, že výsledky monitoringu prokáží významné negativní vlivy stavby na sledované skupiny bioty, bude investor nucen přijmout dodatečná opatření pro omezení negativního vlivu stavby. Kapitola obsahuje výčet významných negativních vlivů, které mohou být zjištěny, a návrh jejich řešení. Konkrétní problematické situace, které během realizace nebo provozu vzniknou, je nutné řešit individuálně a opatření navrhnout na míru dané situaci.

• Invazní druhy rostlin: v případě nadměrného šíření invazního druhu rostliny na stavbě a v jejím okolí zajistit její likvidaci. Metoda likvidace musí být zvolena dle konkrétního druhu rostliny. Místa, kde byla provedena likvidace, je nutné pravidelně kontrolovat.
• Migrace živočichů: v případě zjištění významného vlivu (omezení migrací, střety s vozidly) bude nutné doplnit popř. upravit vedení oplocení komunikace a podpořit funkčnost potenciálně vhodných migračních objektů. Opatření musí být navržena dle metodické příručky „Anděl P. et al.: Průchodnost silnic a dálnic pro volně žijící živočichy. Evernia, Liberec, 2011, 161 s. ISBN 978-80-903787-4-2“ nebo technických podmínek „TP180: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. Ministerstvo dopravy ČR a Evernia Liberec, 2006, 92 s. ISBN 80-903787-0-6“
• Obojživelníci a plazi: v případě nadměrného výskytu obojživelníků v prostoru stavby doplnit navržený systém migračních bariér a zajistit odchyty obojživelníků a plazů ekologickou službou. V případě zjištění, že dochází k narušení a zániku rozmnožišť v okolí stavby (např. vlivem zvýšení prašnosti, změnou vodního režimu, zanášením sedimenty, zarůstáním atd.), zajistit vytvoření náhradního rozmnožiště (drobné tůně).
• Ornitologie: v případě zjištění významného vlivu (obvykle střety s vozidly v období provozu) bude nutné ošetřit tato místa vhodným opatření (místa střetů s vozidly pomocí neprůhledných stěn nebo průhlednými stěnami se svislými bílými proužky dle TP 104).

Výše uvedená opatření je možné upřesnit nebo navrhnout zcela jiná v závislosti na charakteru zjištěného negativního vlivu. Všechna navržená opatření je nutné předem projednat s příslušným orgánem ochrany přírody, po jejich realizaci je nutné je zahrnout do monitoringu a sledovat jejich funkčnost.